Tarif Internet99 je zaklínadlem. Zaklínadlem od kterého si uživatelé slibují levnější přístup k Internetu, resp. ne tak drahý jako v případě jeho neexistence, poskytovatelé zase zachování status quo délky připojení, a Telecom ... Telecom s velkou pravděpodobností zvýšení tržeb oproti normálnímu stavu, nebo v horším případě uklidnění naštvané internetové veřejnosti předhozením dudlíku namočeného do medu. 
Do konce ledna nebylo možné vynášet žádné reálné soudy o výhodnosti nebo nevýhodnosti tarifu Internet99. Vždy mohlo jít pouze o subjektivní analýzu a/nebo 'ztabulkování' cen za srovnatelný čas připojení v různých režimech - Internet99, Internet1999, Internet1998. Nejkvalitněji se o 'ztabulkování' postaral asi Rosťa Grygar na ICT serveru, viz níže část převzaté tabulky. 
Od několika poskytovatelů (celkem 3 - jeden většinový dialupista, jeden vyrovnaný a jeden menšinový dialupista) jsem si vyžádal čísla z billingu za prosinec loňského a leden letošního roku. Předpokládám, že jde o čísla reálná, nezkreslená a umožňující tak zhodnocení tarifu Internet99, které bude mít vypovídací hodnotu. 
Čísla, bohužel je nemohu prezentovat - budete muset věřit, se od sebe lehce liší, to podle struktury zákazníků. Vykazují jeden společný ukazatel - průměrná doba se otírá, z obou stran, o hranici výhodnosti - tedy nějakých 9 minut. Spojení kratší než 9 minut jsou při tarifu Internet99 nevýhodná, ta delší výhodná - pro uživatele - pro operátora je to zcela naopak. 

Část tabulky převzatá z článku Služba INTERNET 99 – je všechno v pořádku?, publikovaném na ICT serveru. 
Průměrná doba připojení se v lednu 99 o.proti prosinci 98. výrazně nezměni.la, a různé an.kety, průzkumy a šetření vykazují maximálně 10% dialupových uživatelů, kteří nebudou využívat tarif Internet99. 
Pokud si to tedy v srovnám v makovičce vychází mi jediné, Telecom měl velice dobře spočítáno kam až může ustoupit aniž by na tom prodělal. Všechny indicie ukazují na to, že tarif Internet99 je výsledkem dobře vykalkulované snahy vyhovět skupině internetových dialupistů a naplněním přísloví 'vlk se nažral a koza zůstala celá'. Kdo je vlkem asi dále nemusím rozebírat. 
Obyčejný uživatel by tedy měl hodně přemýšlet zda využije výhodnou nabídku tarifu Internet99 nebo výhodnou nabídku tarifu Internet1999. Doporučuji aby si každý dialupista, kterému jsou jeho těžce vydělané peníze milé (nejde přitom pouze o soukromníky) provedl analýzu svého průměrného internetového dne - nástrojů existuje celá řada (iPokladna může sloužit jako příklad) - a efektivně využíval výhod obou tarifů, třeba pomocí inteligentních programů na Least Cost Routing. 
 
 
 
 
 
 
 
 

Paříž nařídila mobilizaci k úpravě počítačů na rok 2000  

PAŘÍŽ 4.února (ČTK) - Francouzská vláda nařídila ve středu "všeobecnou mobilizaci" k urychlení přípravy přechodu do roku 2000 těch počítačových systémů, kterým hrozí výpadek. Uvedla to dnes agentura AFP. 
"Další kolektivní mobilizace je potřebná a nutná... ve hře jsou všechny elektronické systémy, které tvoří páteř naší společnosti," uvedl ve středu premiér Jospin. Vyzval, aby se situace nepodceňovala, ale také nedramatizovala. 
Vláda vytvořila zvláštní výbor pro přechod do roku 2000, v němž jsou zástupci velkých francouzských podniků. Představitelé státních drah SNCF, pošty, Telecomu, letišť, podniků na výrobu a distribuci elektřiny a plynu EDF a GDF a dalších firem ujistili, že přijali potřebná opatření a že není třeba se zvlášť obávat. 

Ve snaze uspořit počítačovou paměť se mnohé elektronické systémy spokojují s dvoumístným letopočtem, například 99 pro rok 1999. V roce 2000 se tak mnohde objeví 00, což přístroje budou vnímat jako 1900. To podle odborníků může vést k zablokování nebo "bláznění" systémů. Obavy se podle AFP týkají především letecké dopravy, jaderných elektráren a srdečních kardiostimulátorů. 
Francouzská vláda vyčlenila na přizpůsobení počítačových systémů v zemi přes 50 miliard franků. Další prostředky hodlají vydat samotné podniky, například France Telecom miliardu franků a 500 odborníků. Ve světovém měřítku si přechod elektronických systémů vyžádá asi 300 až 1600 miliard dolarů. 

Evropská komise schválila loni v prosinci zprávu hodnotící přípravu členských států Evropské unie na počítačový přechod v roce 2000, nazývaný "štěnice tisíciletí". Konstatovala určitý pokrok, ale upozornila, že především místní administrativa a dopravní a energetický sektor by mohly zažít vážné problémy. 
"Během letošního roku byl zaznamenán podstatný pokrok, většina vlád založila organizace podporující soukromý sektor a poskytování informací veřejnosti," uvedla loni komise. Finanční i telekomunikační sektor ukazuje významný krok kupředu. Nicméně decentralizace administrativní činnosti a rozvětvenost národních infrastruktur "přispívá" ke zdržování centrálního sběru informací. 
Česká vláda rozhodla letos 1.ledna, že národním koordinačním centrem pro počítačový problém roku 2000 bude Úřad pro státní informační systém (ÚSIS). Místopředseda vlády pro ekonomiku Pavel Mertlík tehdy uvedl, že vládní usnesení umožní, aby se ČR zapojila do mezinárodních programů, které vypisuje například Světová banka, a mohla přijímat určitou finanční a technickou pomoc. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Po Telecomu zvedli ceny i jeho konkurenti 

(03.02.1999 21:24 pro vydání 04.02.1999) 
Praha (ond) - Ceny za poskytování telefonních služeb zvýšili po Telecomu i jeho konkurenti. Společnost Dattel, která působí ve vymezené části Prahy, již od ledna, Kabel Plus, jenž má licenci na základní telekomunikační služby ve vybraných částech Liberce, od února. I nadále však zůstávají jejich některé poplatky nižší. 
Zřízení hlavní bytové stanice stojí u Dattelu 2450 Kč, podnikatelské 3400 Kč. Kabel Plus má jednotnou cenu 2900 Kč. Za měsíční paušál si Dattel účtuje 119 Kč, Kabel Plus 125 Kč. Cena za impuls místního hovoru po vlastní síti i síti Telecomu se zvyšuje u Dattelu jednotně na 2,55 Kč, u Kabelu Plus je diferencovaná - po vlastní síti 1,80 Kč, po síti Telecomu 2,60 Kč. Detailní rozpis účtu poskytuje Kabel Plus zdarma, u Dattelu zákazník zaplatí v případě jeho pravidelného zasílání 31,50 Kč za každou stranu formátu A4 a 0,50 Kč za každý další vypsaný hovor. Pokud chce jednorázový zpětný výpis, 63 Kč za stranu A4 a šedesát haléřů za každý další vypsaný hovor. 
 
 
 
 
 
 
 

CD-ROM už 52x 

Před rokem se nabízely mechaniky CD-ROM s přenosovou rychlostí maximálně 32x, tedy kolem 4800 kBps, letošní novinka Kenwood 52x TrueX CD-ROM nabízí přenosovou rychlost v rozmezí 6750 - 7800 KBps. Kenwood Technologies dodává mechaniky CD-ROM od srpna 1998, kdy model Kenwood MULTI BEAM 40x Plus získal řadu ocenění. Nový model má podle vyjádření představitelů firmy posílit pozice v segmentu špičkových mechanik. 
 
 
 
 
 
 

Telefonujeme bez Telecomu - Co se smí a co ne I.  
 

Zdražení telefonních poplatků vyprovokovalo mimo jiné zvýšený zájem o různé alternativní způsoby telefonování, které se dokážou obejít bez služeb našeho monopolního operátora a jsou díky tomu levnější nebo zcela zadarmo. Variant je samozřejmě celá řada. Omezíme-li se na oblast profesionálního využití, pak jednou z velmi zajímavých možností je telefonování mezi pobočkami firmy prostřednictvím privátních či virtuálních privátních sítí pobočkových ústředen. Tato problematika má celou řadu aspektů, kterým bychom se postupně chtěli věnovat. Hned na úvod jsem zařadil legislativní otázky, aby bylo jasno, co se vlastně smí a co ne. 
Řešení, jak telefonovat prostřednictvím vnitrofiremní sítě PBX, u nás v současné době nabízí celá řada firem. Bohužel musím z vlastní zkušenosti konstatovat, že někteří dodavatelé a naprostá většina uživatelů se zajímá pouze o technické parametry či cenovou návratnost. V oblasti legislativy pak mnohdy panuje blahá nevědomost. Budování privátních sítí PBX má však své zákonem dané mantinely a jejich nerespektování může mít velmi nepříjemné důsledky ve formě až statisícových pokut. Ušetřit za poplatky Telecomu tím, že si vybudujete vlastní síť mezi pobočkami firmy v různých městech, sice můžete, musíte ale dodržovat zákonem stanovaná pravidla. Názorně si vše budeme demonstrovat na příkladu fiktivní počítačové firmy HNF s.r.o. se sídlem v Praze, která má po republice vybudovanou výše zmíněnou privátní síť pobočkových ústředen - dále jen PSPBX. 
Pokud má HNF s.r.o. své pobočky ve více městech ČR, mohou si její zaměstnanci opravdu navzájem volat v rámci PSPBX bez omezení, přičemž SPT Telecom neuvidí za tato volání ani korunu. Ale pozor, to platí pouze pro zaměstnance v rámci jedné firmy jakožto jednoho právního subjektu (dle obchodního rejstříku). Takže pokud by v Ostravě fungovala dceřinná společnost HNF Ostrava s.r.o., je již takovéto řešení nelegální. 
Ještě zajímavější situace nastane, pokud je volání uvnitř PSPBX kombinováno s voláním z/do JTS. První modelový případ je ten, že do HNF volá její zákazník prostřednictvím normální JTS. Tento příchozí hovor může být přepojen na libovolného zaměstnance HNF v rámci PSPBX (i v jiném městě). Hovor však už nesmí PSPBX opustit a vystoupit někde zpět do JTS. Příklad: zákazník z Brna zavolá kvůli servisu počítače na brněnskou pobočku HNF s.r.o. odkud ho přes PSPBX mohou přepojit do centrály HNF v Praze, kde vyřizují všechny reklamace. Odsud však už nesmí hovor spojit s dalším subjektem mimo HNF, například s třetí firmou sídlící v Praze, která pro HNF smluvně zajišťuje pozáruční servis počítačů. 
Druhý případ je vlastně obdobou prvního. Zaměstnanec HNF v Praze si může po PSPBX zavolat do HNF v Plzni, ale odsud ho už nesmí přepojit na žádného plzeňského účastníka JTS mimo firmu. Zjednodušeně řečeno musí v těchto případech SPT Telecom díky stále platícímu monopolu dostat co jeho jest, takže při volání z/do JTS není přípustné, aby místo poplatku za meziměstský hovor vyinkasoval pouze poplatek za místní hovor. 
Výše uvedené příklady demonstrují pouze nejčastější varianty, na jaké můžete narazit. Reálná praxe samozřejmě přináší i mnohem zapeklitější situace. Ve všech případech však hraje rozhodující roli stanovisko regulátora. Příště se proto budeme zabývat vztahem ČTÚ k PSPBX a dále pak legislativními aspekty, které souvisí s technickou realizací sítě. I zde na vás totiž číhají některá zrádná úskalí, kterým je potřeba se při projektování PSPBX vyhnout. 
 
 
 
 
 
 
 

Pentium III na 700 MHz, měď a další letošní plány Intelu 

: I z tempa novinek, kterými nás firma Intel zásobuje, je vidět, že se procesorový gigant náhle pořádně rozběhl – a když se rozeběhne obr, bývá těžko k zastavení. 
Intel oznámil řadu detailů týkajících se technologie výroby; ty ale bezprostředně ovlivňují výkonnost i cenu čipů. To, že se budou vyrábět čipy 0.18 mikronovou technologií, je známé; důsledků je ale hned několik. Intel uvádí, že díky této technologii bude moci vyrábět ještě letos Pentia III na taktu 700 MHz, a to dokonce za nižších výrobních nákladů než dnešní Pentia II na taktu méně než polovičním. Menší obvody umožní vyšší integraci, tj. více funkcí bude možné zabudovat přímo do čipu – nejedná se jenom o velmi diskutované personalizační vlastnosti, ale i běžné funkce výpočetní či grafické, zlepšující dále výkonnost čipu. 
První dva čipy mají zatím název Coppermine a Cascades (Coppermine = nástupce desktopových Pentií III, Cascades = následník Xeonu) a kromě výše uvedeného je na nich nejdůležitější integrovaná cache o kapacitě 256 kB. To je pokrok oproti současné cache „druhé úrovně“ (second-level cache, L2 cache), protože integrovaná cache je umístěna přímo na čipu; není ale jasné, zda ji lze označit přímo jako cache první úrovně. Rozdíly jsou v rychlosti a dají se velmi obrazně přirovnat asi následovně: data jsou palivem pro procesor. Standardní paměť RAM se dá přirovnat asi ke skládce uhlí u dolu; cache L2 už je „uhelným skladem“ ve vašem městě, ale cache L1 je už hromadou uhlí ve vašem sklepě. Transport dat sice probíhá větší rychlostí než transport uhlí, ale i tak zdržuje, a čím více jsou data po ruce, tím rychleji lze nakládat do kamen čili krmit procesor. 
Šťastnou skutečností je, že Intel opustí trošku nešťastný Slot 1 – kazetové balení dnešních procesorů, které sice je velmi funkční, ale prodražuje výrobu a tudíž zvyšuje koncovou cenu čipů. 
Živě komentuje: již mimo oficiální cestu prosakují zprávy, že Intel neuvede na trh „měděné“ procesory dříve než někdy v roce 2000. Zdá se totiž, že jej nic nenutí k urychlenému přechodu na tuto technologii (což je spojeno s obrovskými výdaji do předčasné rekonstrukce továren – tvrdí se, že Intel bude muset přestavět dvě třetiny svých továren, pokud mají být „měděné“, a každá továrna jej stojí okolo dvou miliard dolarů!), protože pokud skutečně letos uvede čipy na 700 MHz, navíc s dalšími urychlujícími funkcemi, bude se i tak dívat na „měděné“ čipy od konkurence spíše shora. Lidé od Intelu tvrdí, že na měděné technologii pracují už „řadu let“ a že pro ně tedy postup IBM není nijak překvapivý (toto tvrzení se mně zdá trošku sporné), ale současně uvádějí, že pro Intel nemá smysl přecházet na měď dříve, než se opět s integrací čipů neposune o třídu níže, z 0.18 mikronu na 0.13 mikronu. 
Vůbec se mně poslední vývoj v oblasti čipů – a výkonnosti PC - jeví jako překvapivě pozitivní. Konkurence Intelu totiž slušně dotahuje a přijde letos rovněž s čipem, který se možná bude blížit výkonnosti Pentia III, ceny tedy půjdou dolů. Pokud se Pentium III na 700 MHz letos objeví, bude to znamenat zhruba dvojnásobně rychlé počítače než nyní – za necelý rok, což je větší urychlení, než je v průměru posledních let obvyklé, a za nižší cenu, což také není běžné. Dobré je, že se drží software – již několik dní pracuji s nainstalovanou kombinací Windows 2000 / Office 2000 (vše bety) a mohu prohlásit, že to pracuje skutečně o něco rychleji než Windows 98 / Office 97, resp. Windows NT 4.0 / Office 97. 
 
 
 
 
 
 
 

Microsoft největší firmou na světě, Gates s přehledem nejbohatší 

30. ledna 1999 
Jak uvedly páteční HN s odkazem na list Global 500 sestavovaný Financial Times, stal se Microsoft firmou s největším tržním kapitálem na světě a předstihl tak svého dlouholetého „rivala", General Electric. 
Celková hodnota majetku ředitele a největšího vlastníka firmy, Billa Gatese, spočívající především v akciích Microsoftu se blíží částce 100 miliard USD. V této souvislosti připomínám, že akcie Microsoftu, které vždy rostly nad obvyklou míru, stoupají nyní ještě neuvěřitelnějším způsobem: za sledovaných posledních 52 týdnů stouply z nejnižší hodnoty 70,87 USD za jednu, na současných více než 170 USD a navíc se většinu tohoto období držely nad hranicí 100 USD. 
 
 
 
 
 
 

Dvakrát policie na Internetu – jednou u nás, jednou ve Švýcarsku 
 
 
 
 

V uplynulých dnech došlo ke dvěma případům spojení Internetu s kriminální činností, první ve Švýcarsku a druhou kupodivu u nás. První událost proběhla celým světem – švýcarská policie zabavila server, na kterém byla provozovaná největší databáze písňových textů na světě, obsahující ve výborně utříděné podobě texty cca 100 000 písní. Kolega již referoval zde; poměrně bezpříkladné ovšem bylo provedení akce, neboť se jí účastnil tým 14 policistů, který vnikl do dvou bytů a kanceláře providera a zabavil všechno, co mělo s tímto webem něco společného, tedy samozřejmě i spoustu naprosto legálně držených věcí. Ano, vlastníci serveru skutečně překračovali zákon, neboť umožňovali kopírování materiálů, které jsou chráněny autorskými právy. Kdyby někdo okopíroval knihy, převedl je do digitální podoby a vystavil na Internetu, dopustil by se úplně stejného porušení zákona – a přesto bychom to u něj intuitivně cítili jako něco horšího. Hlavní problém je totiž v tom, „veršíky“ jsou jen jednou součástí hudby, v řadě případů s naprosto nulovou uměleckou hodnotou – například za agenturou Harry Fox, která policejní zásah vyvolala, stojí například vydavatel Madonny; on skutečně chce policejním násilím zabránit tomu, aby si lidé kopírovali „I´m a material, material, material girl?“. Zkopírujete-li knihu, máte knihu – zkopírujete-li verše, ještě nemáte písničku. 
Druhá poznámka se týká všeobecné dostupnosti těchto textů – najdete je na stovkách tisíc dalších webů, i když roztroušeně (Altavista vrátí na dotaz „+Madonna +Lyrics“ přes 30 000 odkazů!), a dále pak velmi aktuálně na newsgroups. Vidíme tedy: dvojí metr, exemplární trestání. Na Internetu, a nejen na něm, ostatně nic nového. 
Druhý případ v úterý rozkvetl v České televizi, která mu věnovala hlavní zprávu dne a hlavní zprávu v jedenadvacítce, kde zcela zastínil podružné události typu několik tisíc mrtvých a těžce zraněných lidí v Kolumbii, popřípadě nezajímavý detail místní politiky, kdy prof. Klaus tvrdí, že v žádném případě nesmíme nadbíhat evropské unii a máme tedy zřejmě čekat, až nám nadběhne ona. 
O co šlo: osoba s pseudonymem Pasena si zřídila na Internetu stránky typu „Lolita“, což je známý slangový výraz označující dětskou pornografii; tento člověk údajně nabízel k prodeji CD-ROM se zmíněnými materiály. (Česká televize opět nezklamala v profesionalitě, když hlasatelka tvrdila, že „Pod jménem Pasena nabízel pachatel disky se stejným obsahem“. Skutečně, disky s obsahem Pasena musely být příšerně závadné). Člověk si zřídil mailovou schránku u děčínské firmy (tuším, že Space – ta ale za nic nemohla, je to běžný provider, který tyto služby zprostředkovává a samozřejmě nemůže kontrolovat, jak člověk službu využívá; samozřejmě ji ale může na popud či podezření policie zablokovat a předpokládám, že tak učinila). Kde měla dotyčná osoba hlavní stan, v TV uvedeno nebylo; po trošce triviálního pátrání jsem padl na http://www.mujweb.cz/www/pasena/, tj. free web hosting Atlasu. Ač je samozřejmě dětská pornografie dost odporný druh kriminální činnosti, z reportáže vůbec nebylo jasné, jak vážným prohřeškem se ona osoba provinila – podle toho, co je na výše uvedené stránce, totiž mohlo jít o zcela amatérské stahování veřejně dostupných fotografií tohoto typu, oblíbených zejména na japonských serverech, a zkusil si tím přivydělat pár stovek (viz též http://members.xoom.com/pasena/). To však nebyla jediná scéna z kabaretu ČT. Všichni, od redaktorů po policistů svorně tvrdili, že se jedná o „kriminalitu na Internetu“, jediná kpt. Moosová se vyjádřila přesně: „prostřednictvím Internetu“. To je velice důležitý významový rozdíl, protože pak by inzerát v MF Dnes nabízející auto, o němž se pak zjistí, že bylo kradené, znamenal „kriminalitu v novinách“ a pasoval by noviny na kriminálního živla. Jenomže to nikdo nenapíše ani neřekne, takže je na něm takto pasován Internet. Policie chystá speciální oddělení pro boj s tímto druhem kriminality – s tím lze jistě souhlasit, viz warez. Toto oddělení bude muset denně monitorovat – no jasné, co jiného by dělalo; pán od policie ovšem prohlásil, že lidé v tomto oddělení budou „muset mít k výpočetní technice vztah“ (to se tedy dovídáme věci v té naší televizi). Závěrem přišly těžké pointy: aby policie byla schopna takovéto zločince nalézat, potřebuje prý špičkovou technologii, na kterou nejsou peníze – a k těmto penězům se prý je možné dostat pouze „sponzoringem“. 
Především: až do dnes jsem se domníval, že Policie ČR žije z peněz daňových poplatníků, a nikoli sponzorů; no, zase jsem chytřejší a vy se mnou. Dále: o jaké špičkové technologii se jedná? K monitorování těchto a podobných webů stačí vysloužilá 386-ka s Linuxem, tu je dokonce možno získat i v rámci „sponzoringu“, popř. vyhazování šrotu na smetiště. A k detekování a odhalení konkrétního pachatele se v takovýchto případech v USA nepoužívá „policejní podporučík se vztahem k výpočetní technice“, ale friendly hacker. 
Neprofesionalita v tomto případě rozhodně není na straně policie – ta je zapojena do evropských antipirátských struktur a nepochybně své šikovné kluky má; zoufalá neprofesionalita je na straně naší televize, která se jako už po několikáté ptala na naprosté nepodstatnosti a ještě dokázala obdržené informace zkomolit. 
 
 
 
 
 
 

Radiokomunikace a TeleDanmark budou konkurovat STP Telecom 

Společnosti České Radiokomunikace (Čra) a TeleDanmark oznámili na páteční tiskové konferenci založení společného joint venture zaměřeného na poskytování hlasové i datové komunikace. Tím by se nová firma měla stát faktickým konkurentem SPT Telecom v okamžiku liberalizace trhu. K podpisu společné smlouvy došlo 22. ledna 1999, ale doposud není známo jméno nově vzniklé firmy. 
Tento krok se očekával již delší dobu. TeleDenmark se snaží již delší dobu hrát velmi aktivní roli na poli telekomunikacích ve střední Evropě - etabloval se v Polsku i Maďarsku a v dalších zemích, do Čech se snažil proniknout při výběrovém řízení na partnera SPT Telecom, jakož i při tendru na GSM-900 síť. Nakonec se mu podařilo privatizovat si po svém část Českých radiokomunikací, v nichž nákupem na burze získal zcela bez vlivu naší bezmocné vlády více jak 20ti procentní podíl. 
Také České radiokomunikace jsou logickým kandidátem na post konkurenta SPT Telecom. Při dělení Správy pošt a telekomunikací na ni zůstala velká část radiové infrastruktury a při tendru na licenci GSM-900 byly Radiokomunikace určeny jako partner pro vítěze tendru. Koncem loňského roku Radiokomunikace konsolidovaly správu svojí sítě, když převzaly společnost SoftLink. Právě SoftLink totiž vedl správu WAN sítí pro ČRa a ačkoliv byl SoftLink poměrně úzce spjat s ČRa, toto spojení nebylo nikdy striktně majetkově definovatelné a bylo nepochybné, že jakýkoliv zahraniční investor nebude trpět české metody vytváření dceřiných firem a bude trvat na jasných a průhledných pravidlech. Listopadovou akvizicí SoftLinku a DataLinku bylo tedy jasně dáno najevo, že velké věci se teprve budou dít. 
Stejně jako u ostatních potenciálních konkurentů STP Telecom závisí i start a šířka služeb tohoto joint-venture velmi výrazně na ČTÚ a nastavení podmínek pro alternativní operátory. Nicméně jedno je jisté - společný podnik ČRa a TeleDanmark se bude ucházet o licenci na DCS-1800 síť. 
Otázka zní, proč, když ČRa vlastní podíl v RadioMobilu? Odpověď je poměrně prostá - především většinu operačních pravomocí v RadioMobilu drží zahraniční akcionář, konsorcium T-Mobil. A to nemusí být nutně nadšeno myšlenkou spolupráce s TeleDanmark. Ale nově vznikající firma by mobilní licenci potřebovala - konvergence mobilní a pevné sítě je dnes již neodvratná a v budoucnu uspěje jen ten, kdo nabídne srozumitelný a cenově výhodný koncept spolupráce mobilní a pevné sítě. A to lze jen v případě, že obě firmy jsou provázány stejným zájmem. 
V každém případě má nový joint-venture výraznou šanci stát se jedním z nejsilnějších alternativních operátorů s celostátní působností a zdatnou konkurencí mu bude kromě SPT Telecom především Aliatel. Ten má zatím technologický náskok - ale ještě je čas, jej srovnat. A my od počítačů víme, že technologický náskok a tržní úspěch nejsou jedno a totéž... 
 
 
 
 
 
 

Tajná čísla o internetových obchodech u nás 
 

Překvapivě „plodná“ vánoční sezóna u předních amerických internetových obchodů překvapila i optimisty; znamená to, že nakupování po Internetu jde skutečně tak strmou křivkou vzhůru? Zatímco v USA je uvádění ověřených obratů povinností k akcionářům, u nás je tomu naopak – internetové obchody obvykle své obraty neuvádějí, a to buď kvůli tomu, že považují čísla za velká (a chtějí je proto tajit kvůli konkurenci), nebo že jsou natolik malá, že jejich zveřejnění by danému obchodu nepřineslo příliš mnoho ovací. 

Jsem rád, že mohu prohlásit, že několik předních internetových obchodů u nás se rozhodlo tuto bariéru zrušit a uvést obraty v předvánočním období – a že je dnes zveřejňujeme pro celou českou internetovou veřejnost. Myslím, že uvedená čísla jsou rovněž příjemně překvapivá a že jejich zveřejnění pomůže internetové komerci u nás. Jednak povzbudí do tvorby a spouštění dalších internetových obchodů u nás, k rozšiřování nabídky i služeb, tedy povzbudí e-komerci na straně obchodníků – a dále povzbudí i zákazníky, kteří mají nyní stále dojem, že se jedná o něco, co je stále ve stavu zrodu, co pořádně nefunguje a co nemá smysl zkoušet. Pro ně dávají výsledky jasné sdělení: tisíce lidí na Internetu nakupují, jsou spokojeni a v nákupech pokračují, protože to je pro ně cenově výhodnější a pohodlnější než nakupovat jinde. Čím dříve se k nim připojíte, tím lépe! 
AutoCont, Shop.cz, Spotřebák a Vltava/Ucho – to jsou čtyři obchody, které jsem do tohoto miniprůzkumu zahrnul. Proč tyto a ne jiné? Výběr je samozřejmě subjektivní, ale domnívám se, že se jedná o prokazatelnou špičku české e-commerce, z hlediska obratů, tradice, kvality webu i pověsti; rovněž pak i z relativně schůdné cesty získat tato čísla. Budu ovšem rád, když se ozvou i další internetoví obchodníci a sdělí mě podobné informace – a rádi je uveřejníme. 
AutoCont spustil svůj obchod právě v předvánočním období a docílil v něm dle mého názoru vynikajícího výsledku: realizoval celkem 68 objednávek a obrat s DPH činil 1 170 546 Kč. Z tohoto obratu byla asi čtvrtina dodána přímo z obchodu dobírkou, tři čtvrtiny zboží vyzvednuty na pobočce. 
Že by se AutoCont trefil a dokázal hned po spuštění udělat takový obrat, jaký dosud nezvládly jiné obchody ani po roce fungování? Odpověď asi nebude jednoznačná. Předně – AutoCont vybudoval skutečně velice profesionální obchod po technické stránce, u všech produktů jsou podrobná technická data, mnoho fotografií, obchod je rychlý a funkční. Dále – nezapomínejme, že ze jmenovaných čtyř firem je AutoCont zdaleka nejzkušenější v oblasti prodeje i marketingu – spustil AutoCont dobrou reklamní kampaň, podpořenou i akčními cenami na některé sestavy počítačů. 

Dobrý obrat internetového obchodu AutoContu je tedy zasloužený, i když musím uvést jednu poznámku. Tento obchod totiž není pravým e-obchodem – jde zde pouze o jiný způsob výběru zboží u obchodníka, u kterého nakupují statisíce našich lidí už léta. Pravý e-obchod je Shop.cz či Spotřebák – oba totiž vznikly u firem, u kterých nikdy nebylo zvykem tento druh zboží nakupovat a které jej ani nyní neprodávají jinak než přes Internet. Musím samozřejmě dodat, že zcela pravým e-obchodem není ani Vltava (ale Ucho ano), protože je využíváno spoustou zákazníků Computer Pressu, kteří si zde kupují naše knihy raději než aby si přímo přišli do našich kanceláří či knihkupectví, ve kterých naše knihy jsou. 
Web Spotřebáku, který provozuje brněnská firma ABC Systems, se svou velikostí a obratem od ostatních tří liší. Obrat za období vánočních nákupů zde činil 73 000 s DPH, očištěné od vrácených a testovacích objednávek. Emil Čelustka, ředitel ABC Systems, dále dodává: „Chtěl bych upozornit na zajímavost – naprosté fiasko akce vanoce98.cz pro nás. Pokud jsi totiž nezadal některou z předdefinovaných kategorií (počítače, hudba a pod.), tak 
tvůj obchod nebyl přes hledání podle výrobků vůbec přístupný, jako by neexistoval. A protože většina uživatelů šla přes kategorie, tak na spotřebák nepřišel z vanoce98.cz _ani_jediný_ !!! A návštěva na server pameti.cz byla 
slabá – to běžná návštěva ze Seznamu je vyšší. Jak odhaduju růst serveru? Rád bych, aby se Spotřebák přehoupl přes 100 tisíc měsíčně; toho dosáhneme podle mě v únoru či březnu – jsem optimista.“ 

Rád bych komentoval, že Spotřebák je hodně specializovaný web, který ale dobře splňuje právě výhodu internetového nakupování. Má mimořádně široký sortiment spotřebních materiálů pro tiskárny, jsou zde přídavné informace, sortiment je výborně utříděný a snadno se v něm hledá – a spotřební materiály jsou právě ten typ komodity, u kterého je objednání přes Internet velice logické (nepotřebujete se na zboží „podívat“, nákupy jsou opakované, zvyknete si na daný kanál a už jej nezměníte…). 
Shop.cz je jedna z legend české internetové komerce a zdá se, že to konečně začínají dohánět i obraty – i zde se vánoční prodej přehoupl přes částku 1 000 000 Kč. 
Dejme slovo Petrovi Ulrichovi, výkonnému řediteli firmy, která Virtuální obchodní dům provozuje (INET a.s.): „Nejvíce se prodávalo cca v první polovině prosince, pak to šlo dolů; listopad byl opět nejlepším měsícem v roce, obrat listopadu se ale vejde do prvních deseti dnů prosince, který listopad předčil. Osobně jsem takový nárůst nečekal. V prosinci jsme narazili na problém s dodavateli, kteří celý rok fungují v rámci logistiky bezchybně. Když to řeknu slušně, tak se na nás v závěru roku vykašlali a zboží dodávali se zpožděním a nekompletní. My jsme pak lítali po maloobchodech, kde jsme se snažili dokoupit chybějící věci. Zboží jsme pak např. odesílali ještě den před Štědrým večerem expresním dopravcem na náklady SHOPu. Paradoxně jsme tedy díky našim dodavatelům zřejmě prodělali, i když jsme měli rekordní obrat. Je to asi o tom, jak se všude píše a my o tom na konferencích vyprávíme – změna dodavatelsko-odběratelských vztahů a kultura v nich. Jinak to ale vidím pozitivně.“ 
K tomu není potřeba další komentář – tyto problémy si zažily i další obchodní weby. 
Podle abecedy jsou poslední obchody Computer Pressu, Vltava a Ucho. Uvádím je jako obchod jeden, neboť se během krátké doby v jeden obchod sloučí. I u těchto obchodů byly souhrnné předvánoční nákupy přes jeden milión Kč včetně DPH; přesná částka je okolo 1,2 mil. Kč (není ještě dokonale očištěná od vratek, některé platby předem a složenky mají často zpoždění a jsou vyřizovány až teď; je ale samozřejmě vyčištěná od různých falešných a testovacích nákupů.). Prudce se zvedly nákupy hudebních CD na Uchu – je to logické, cédéčka jsou vhodný vánoční dárek. Co se týká knih, došlo k celkovému nárůstu a nijak zvlášť jsme nezaregistrovali zvýšený zájem o dárkové publikace, jako jsou encyklopedie, beletrii apod.; stále vysoce převládá odborná literatura. Že by lidé chtěli přes Vánoce intenzivně studovat? 

Naděje?Všichni čtyři obchodníci uvádějí, že předvánoční nákupy znamenaly rovněž velice podstatný vzrůst ve srovnání s normálními měsíci, v řádu 200-300%. Tato čísla tedy silně korespondují s údaji, které uvádějí americké weby – i zde se setkáme s průměrnými růsty v rozmezí 200-300%. Zkusme z těchto čísel získat několik odhadů pro rok 1999. 
Zmíněné obchody očekávají v letošním roce nárůst průměrně na dvojnásobek obratu loňského (někdo víc, někdo míň); to by u „velké trojky“ (AutoCont, Shop, Vltava) znamenalo souhrnný obrat cca 40 mil. Kč. Můžeme směle předpovědět, že všechny zbývající weby a také weby, které se letos objeví (určitě se setkáme s otevřením velmi profesionálních a dravě marketovaných webů významných světových značek!) dosáhnou souhrnného obratu přes 60 mil. Kč – výsledkem by pak byl celkový obrat na českém Internetu ve výši 100 mil. Kč v letošním roce. To je číslo, které ve srovnání s USA (cca 6 mld. USD loni, plán letos cca 15 mld. USD) skoro zaniká, ale nezapomeňme, že poměr ekonomik, tj. hrubých národních produktů obou států je zhruba 1:500. Pokud bychom naše odhadované číslo vynásobili oním faktorem 500, dostaneme se na hodnotu 1.6 miliardy dolarů – a to znamená, že v tomto přepočtu nakupujeme na Internetu jen asi čtyřikrát méně než v USA. To vůbec nejsou špatná čísla; musíme totiž ještě připočíst zhruba tříletou ztrátu za pokrokem v oblasti Internetu za Spojenými Státy. Jedinou skutečností, která tato pozitivní čísla kazí, jsou procenta růstu – USA všeobecně odhaduje vyšší procento růstu e-commerce než se odhaduje u nás, takže se nám v náskoku vlastně vzdaluje. 
 
 
 
 
 

SPT Telecom hrozí milionová pokuta za podrobné účty 

Milionová pokuta hrozí společnosti SPT Telecom za nedodržení některých ukazatelů, jež se zavázala splnit. Monopolní provozovatel pevné telefonní sítě totiž měl do konce roku 1997 zprovoznit podrobné výpisy účtu, tedy věc, na jakou jsme třeba zvyklí od našich mobilních operátorů. Nestalo se tak - pro velkou část klientů jsou detailní výpisy od SPT Telecom stále nedostupné. 
Zejména v místech připojených na starší analogové ústředny je realizace podrobného výpisu doposud nemožná. Příčiny jsou - jak jinak - technické. Tam, kde vaši provolanou částku počítají mechanická počitadla, se nelze divit, že se nemůžete dozvědět kam a jak dlouho jste kdy přesně volali. To ovšem není váš problém, ale problém SPT Telecom, jenž se původně zavázal k tomu, že do konce roku 1997 zprovozní detailní vyúčtování všem klientům. 
Za nedodržení tohoto závazku hrozí společnosti SPT Telecom mnohamilionová pokuta. Tu by ovšem musel udělit regulátor trhu, tedy Český telekomunikační úřad. Jak nám řekl ředitel odboru státní inspekce telekomunikací pan Syrovátka, je případné řešení podobného sporu věcí čistě mezi ČTÚ a SPT Telecom a odmítl jakkoliv upřesnit, zda tento spor probíhá či zda je vůbec spor a následná pokuta relevantní. 
Podle některých dobře informovaných zdrojů ovšem takovýto spor skutečně probíhá - tomu by ostatně nasvědčovalo i okaté tajnůstkářství regulátora trhu. Chtěli jsme vyzkoušet, jak se k žádosti na zasílání podrobných výpisů postaví zákaznické oddělení SPT Telecom. Bohužel v pondělí nepracuje... 
 
 
 
 
 
 
 

SPT Telecom, Bojkot II a Internet 99: nic pořádně, nic ke spokojenosti 

Uplynuly první týdny nového roku – týdny, ve kterých se nestalo, co se mělo stát, a stalo se to, co málokdo čekal. 
Vybuchlá bomba okolo možných úplatků v privatizaci SPT Telecomu zatím nezpůsobila takovou zkázu, jak se podle prvních zpráv dalo čekat. Především sama holandská strana zproblematizovala to, že by k uplácení došlo i u českého Telecomu, a v médiích se žádné další oficiální svědectví kromě výpovědi Martina Mosingera neobjevilo (kromě různých spekulací z x-tých rukou, démonizování konzultanta Petro Picka atd.). Vyšetřovací tým policie dále pracuje a zprávy o svých výsledcích nepodává (celkem pochopitelně, policie skutečně nemůže podávat veřejnosti raporty, jak je kterým pachatelům na stopě); udála se však jedna důležitá – a opět nečekaná – věc, a to zřízení parlamentní vyšetřovací komise. Prakticky nikdo (koalice i opozice) od této komise neočekává jasné výsledky; její zřízení ale znamená, že parlament vyjadřuje silné pochybnosti o tom, že při privatizaci této firmy bylo vše v pořádku a že je věc velmi vážná, proto si zaslouží tuto pozornost. Jedním praktickým důsledkem ale bude udržení pozornosti tohoto případu v médiích, neměl by „vyšumět“ tak snadno. 
Nadále ovšem platí to, co jsem vícekrát uvedl – vláda cítí, že má volnější ruce v akcích proti SPT Telecomu. Místopředseda Mertlík se opakovaně vyjadřuje, že zkrácení monopolu o jediný rok by „nesmírně prospělo“; ministr Peltrám je zdrženlivější a uvádí, že hrozí to, že by pak SPT Telecom nemusel plnit některé své závazky. Oba mají pravdu, věc má samozřejmě svá pro a proti, ale už jsme mohli být dál než na úrovni těchto odhadů! 
Velmi zajímavé je i vyjádření resortního ministra Peltráma, že bude uvažovat o odvolání Bessela Koka (šéf strategického partnera) z jeho funkce; holandská strana to označila za nepřípustné vměšování, a česká za běžný postup majoritního vlastníka. Opět obě strany pravdu mají a nemají: český stát je majoritní vlastník a jako takový může postupovat; ovšem stát skutečně není typický majitel a i jeho mocenské prostředky se velmi liší od „privátního“ majitele. Nedůvěra až nevraživost k osobě Koka je takřka všeobecná, aniž málokdo přesně uvádí proč; jestli ale jeho odvolání (a výměna za jiného Holanďana či Švýcara) pomohlo, se nezdá. Připomeňme jen, že TelSource má 33.5%, stát 51,5%, zbytek soukromí domácí investoři – to, že má ale TelSource rozsáhlé blokační pravomoci, je naprosto přirozené, neboť on je investorem. 

A konečně je zde tarif Internet 99; ten měl být zaveden od počátku letošního roku, ale nebyl a dosud není. Záleží to jednak na SPT Telecomu, jednak na ČTÚ; obě tyto organizace však jednaly poměrně laxně a v prvních dnech roku se příliš nebavili s českými médii, takže málem vznikl „Bojkot II“. Všechny překážky byly ale zřejmě odstraněny dne 14. ledna a SPT Telecom nyní bude (doufejme) oslovovat jednotlivé providery s nabídkou tohoto tarifu. Je ale otázkou, zda jej využijí a do jaké míry – bude je to zřejmě něco stát, a zatím z rozhovorů s nimi vyplývá, že řada z nich o tento tarif ani nebude usilovat. 
Dá se tedy pod veškeré bojkotování napsat jedna velká nula? Určitě ne; pokud jsem už v prvních dnech bojkotu napsal, že nás čeká dlouhá a dlouhodobá cesta, pak to stále platí. Dosáhlo se hned několika cílů, několika malých krůčků: tarifu Internet 99, jakkoli zpochybňovaného; zvýšeného úsilí některých providerů o hledání, vytvoření a nabízení „Internetu bez Telekomu“; uvědomění si tohoto problému v internetové komunitě a jeho medializace; vznik občanské iniciativy proti vysokým telekomunikačním poplatkům (je zatím příliš brzo na komentování výsledků její činnosti). 
Závěrem ovšem nezbytná douška. Tvrdilo se, že tarify, skutečně zdražující přístup občanů k Internetu o 62,5%, způsobí „kolaps“ či „zkázu“ českého Internetu. Dnes můžeme říci, že se nic takového nepotvrdilo – hlavní servery zaznamenávají stabilní vzrůst návštěvnosti, zhruba stejný jako v minulém roce. Byl by s nižšími tarify vzrůst větší? Jistě byl. Nastane určité zbrždění růstu v okamžiku, kdy lidé dostanou lednový telefonní účet? Je to možné, ale nepodceňujme schopnost našich lidí neodhadnout, kolik je Internet stojí (navíc je na trhu spousta softwarových udělátek, které vám to počítají průběžně a nechutně přesně). Jak je to tedy s oněmi propagovanými zisky vlastníků důležitých serverů, o které se tolik otírali odpůrci Bojkotu argumentujíc, že bojkotníkům nejde o Internet, ale o vlastní peníze? Je zcela jasně vidět, že vůbec není podstatné, jakou reklamní kapacitu český Internet má, ale jak jsou schopni ji reklamní manažeři velkých serverů naplnit. Doložil jsem to již v tomto článku (http://zive.cpress.cz/r-art.asp?id=3671) – prodán je pouze každý desátý banner, a pokud se bannerová kapacita českého Internetu letos zvětší o 200-300 % (to je pravděpodobné číslo), neznamená to skoro nic, protože prodat v dnešní ekonomické situaci několikanásobek loňské inzerce je skoro nemožné. 
 
 
 
 
 
 
 

Jak vypadá počítačový hacker? 
 
Jak vypadá počítačový hacker? Je to posedlý středoškolách mezi 12 a 28 lety s malými sociálními zkučenostmi a možností fyzického či sexuálního zneužití v jeho minulosti. 
Souhlasit nemusíte, Tvrdí to Marc Rogers, kanadský psycholog. 
I Hackeři přitom spadají do několika kategorií - nováčci (hráči se skripty), kyberpunk (starší, antisociální blázínici, trávící hodiny raději se svým počítačem než lidmi), lidé zevnitř (naštvaní zaměstnanci), programátoři (skutečně programující sw využívající děr a problémů) a skuteční kybernetičtí teroristé. 
 
 
 
 
 

Aplikace pro Pentium III již příští měsíc 
 

S představením nových verzí aplikací optimalizovaných pro novou instrukční sadu procesorů Intel Pentium III (dříve Katmai) se počítá již 17. února 1999 na konferenci pořádané v kalifornské Santa Claře. Optimalizované aplikace by měly využívat sedmdesát nových instrukcí KNI (Katmai New Instructions) k urychlení 3D grafiky, zpracování zvuku či videa a dalším funkcím. Firma Intel již v říjnu 1998 distribuovala zhruba pět set vzorků nového procesoru několika stovkám výrobců software. První verze procesoru Intel Pentium III poběží na frekvencích 450 MHz a 500 MHz a budou distribuovány na přelomu února a března 1999. V krátké době by ale měly být nabízeny i modely pro frekvenci až 600 MHz, kterou zvládá při přetaktování i jádro současného procesoru Intel Celeron 400 MHz. 
 
 
 
 
 
 

Je váš počítač připravený na Windows 2000? 
 

Zkoušet zjistit, kdy bude mít operační systém Windows 2000, dříve známý jako Windows NT 5.0, premiéru, je jako věštit z kávové sedliny. Všichni si jistě vzpomínáme na nekonečné oddalování premiéry Windows 95. V současné době se komentátoři ze světa IT přiklání k období, kdy 35 milionu řádků strojového kódu s konečnou platností opustí programátorské dílny Microsoftu, někdy mezi srpnem 1999 a přelomem 1999/2000. 
Jedna věc je však jistá. Díky jedné z nejmlhavějších marketingových strategií, které kdy Microsoft realizoval, možná ve chvíli, kdy čtete tento článek, už v USA je beta verze tohoto operačního systému předinstalována na většině značkových počítačů. 
Na Comdexu v listopadu 1998 bylo oznámeno, jaké parametry bude muset splňovat počítač známých počítačových výrobců, jako je IBM, HEWLETT-PACKARD a jiných partnerů Microsoftu, aby mohl být označen Windows 2000 Ready. 
Takový počítač musí mít 64 MB RAM a procesor o frekvenci minimálně 300MHz (neplatí pro LAPtopy, těm bude stačit 233MHz ) a jako softwarové vybavení balík MS NT 4.0 Workstation. V některých případech však mohou výrobci přijít také s počítači vybavenými Windows 2000 beta ver.3. Některé firmy, mezi kterými jsou i takové jako DELL a Micron, už oznámily, že Windows 2000 beta předinstalují vybraným zákazníkům. 
Mnozí pozorovatelé kritizují kampaň Microsoftu Windows 2000 Ready zvláště pro ten fakt, že sám systém ještě není zdaleka hotov. Rizika beta verzí jsou všeobecně známá – nízká stabilita, neověřená kompatibilita, atd. Přes všechna tato rizika jsou si ale bossové Microsoftu vědomi magnetu nadcházejícího roku 2000 jako skvělého marketingového tahu prezentovat Windows 2000 jako operační systém pro nové miléniumNázev Windows 2000 evokuje pokračování řady operačních systémů Windows 9x. Jeho minimální hardwarové, zvláště pak paměťové nároky ovšem napovídají, že jde spíše o následníka Windows NT 4.0 Workstation. Ať se nám to líbí nebo ne, Mikrosoft má v ruce trumfovou kartu ve formě Windows 2000, v kterých může spojením výhodných vlastností operačních systémů Windows řady 9x (snadná konfigurace, Plug and Play) a Windows NT (stabilita, ochrana dat na úrovni souborů) na poli operačních systémů pro Home PC s konečnou platností rozdrtit konkurenci. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Konec anonymity na Internetu, každé Pentium III již s svým ID číslem! 

Nic se nedá dělat, ale anonymitě uživatelů na Internetu již asi zvoní umíráček. Firma Intel totiž oznámila svou budoucí vizi. Každý nový procesor třídy Intel Pentium III již v sobě bude mít své jedinečné identifikační číslo. Každého uživatele připojeného na Internet pak vlastně jeho vlastní procesor odhalí. Konečně se tedy skoncuje s anonymitou na Internetu a částečně se tak i zabrání elektronickým krádežím a podvodům. Pomoci by to pak mělo hlavně rozkvětu elektronické komerce. Firma Intel nepředpokládá, že by si držela svou vlastní databázi uživatel-ID procesoru, ale určitě si ji vytvoří provozovatelé elektronické komerce. Kromě ID čísla bude procesor obsahovat i generátor náhodných čísel, který umožní počítači šifrovat přenášená data mnohem bezpečněji. 
Hlavní výhoda plynoucí ze zavedení ID čísel pro Intel je však jiná. Chce se zbavit odvěkého problému s „přetaktováváním“ procesorů. Někteří prodejci si totiž procesor s menší frekvencí přepnou na frekvenci vyšší a pak takovýto procesor prodávají za cenu výkonnějšího procesoru. Nejenom, že tak Intel přichází o zisky, ale když pak procesor koncovému zákazníkovi neběží korektně ostudu slízne Intel. ID číslo by mělo takovým to blamážím zabránit. Intel totiž bude ID čísla přidělovat podle typu procesoru a jeho frekvence. Koncový zákazník a nejenom on má pak možnost si zkontrolovat podle čísla typ zakoupeného procesoru a zabránit tomu aby byl oklamán. Chráněny jsou tak obě strany, výrobce i uživatel. Kdo si ovšem bude chtít svůj procesor přetaktovat doma, tomu v tom nic nezabrání. 
Uvidíme tedy, jak se zavedení novinky ID čísla ujme mezi počítačovou veřejností. Jisté je ovšem to, že hackeři si určitě zase najdou svou cestu. Částečně by však kriminalitě na Internetu mělo být zabráněno. Těm méně zkušeným hackerům je však nutno připomenou ať nepokoušejí štěstí, „práskač“ se totiž skrývá v jejich počítači. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Výpadky počítačů v roce 2000? Žádné, nebo malé, ujišťují úřady  

P r a h a - Co provede přelom letopočtu s počítači a informačními systémy, se ukáže za rovných padesát týdnů. Ale příprava Čechů na "štěnici tisíciletí" je, pokud jde o vládní iniciativu, zatím rozpačitá a v porovnání s většinou vyspělých států jsme pozadu. Desítky zemí už dávno kvůli problému 2000 zřídily vládní výbory a jmenovaly generální "počítačové" zmocněnce. 

Britský státní tajemník spojů Ian Taylor už v březnu 1997 naléhal, aby země Evropské unie věnovaly problému 2000 větší pozornost. První slyšení na toto téma se v americkém kongresu konalo už v roce 1996. "Chci americký lid ujistit, že federální vláda koná kroky k tomu, aby předešla jakémukoli přerušení vládních služeb, které se opírají o správné fungování federálních počítačových systémů," prohlásil Bill Clinton v srpnu 1997. O tom, že změna letopočtu z 1999 na 2000 může paralyzovat počítače a programy, které nebudou umět rozlišit rok 1900 a 2000, se ve světě mluví víc než tři roky, asi dva roky je zřejmé, že jde o vážný problém. Česká vláda se jím zabývala zatím jednou a usnesení k němu nepřijala žádné. "Vláda si je dobře vědoma, že v řešení tohoto problému jsou před Českou republikou i některé sousední země, které rovněž usilují o vstup do Evropské unie, jako je Maďarsko a Polsko," napsal premiér Miloš Zeman 31. prosince 1998 v odpovědi na interpelaci poslance Jiřího Payna. "Maďaři mají usnesení vlády o problému 2000 už rok staré," řekl šéf Úřadu pro státní informační systém Karel Berka. České úřady podle něj ztratily při přípravě počítačů na rok 2000 nejméně rok. "V porovnání se zahraničím, především s USA, Velkou Británií a dalšími západoevropskými zeměmi, bylo řešení problematiky roku 2000 v České republice zahájeno pozdě," konstatovala firma PricewaterhouseCoopers ve své studii, o kterou požádalo České sdružení pro značkové výrobky. Zeman ve čtvrtek slíbil, že kabinet do konce ledna zřídí Národní koordinační středisko, které bude sbírat informace a ladit řešení problému 2000 v celé republice. Pokud by přestaly fungovat například informační systémy správy sociálního zabezpečení nebo finančních úřadů, mohlo by to ohrozit správnou výplatu důchodů či výběr daní. Ministerstva však říkají, že budou na rok 2000 připravena a že kolaps nenastane. ČEZ a Telecom, strategické podniky životně závislé na počítačích, berou problém vážně a investují do jeho řešení desítky milionů korun. Na schůzi vlády se o počítačové hrozbě jednalo zatím jen jednou v kabinetu Josefa Tošovského; jeho členové se tehdy nedobrali k žádnému velkému pokroku a nechali řešení na jednotlivých ministerstvech a úřadech. "Bylo to hlavně proto, že se nerozhodlo, jakou roli má hrát Úřad pro státní informační systém. Ale Tošovského vláda byla alespoň první, která se tímto tématem zabývala do hloubky," řekl tehdejší ministr financí Ivan Pilip. "Já bych ve všem nespoléhal na vládu," dodal na otázku, zda kabinet problém nepodcenil. Někteří zahraniční odborníci ovšem kritizují za nečinnost i politiky, které osud počítačů v roce 2000 pálí mnohem víc než českou vládu. "Politické vedení je překvapivě nepřítomné. Spoléhá se na to, že se to urovná samo. Pokud dojde ke kalamitě, tak to padne na hlavy jich všech," řekl Ed Yardeni, vedoucí ekonom newyorské odbočky banky Deutsche Morgan Grenfell, agentuře Reuters. To, že těžké důsledky problému 2000 by byly politickým problémem prvního řádu, naznačují i někteří čeští úředníci, kteří mají počítače spravované státem na starosti. "Kdyby systém zkolaboval a nebyli bychom schopni vyplácet důchody nebo dávky nemocenského pojištění, byl by to malér. Mělo by to dopady sociální i politické. To nesmíme dopustit," řekl náměstek ředitele České správy sociálního zabezpečení Vladimír Fapšo. "Při kolapsu bychom těžce ohrozili evidenci příjmů státního rozpočtu, protože ručně už neděláme nic. Kolaps prostě nepřipadá v úvahu a nesmíme ho připustit," uvedl Jan Knížek, který má na ministerstvu financí na starosti řízení finančních úřadů. Rektor Masarykovy univerzity a odborník na informatiku Jiří Zlatuška připouští, že české vlády na problém 2000 nereagovaly právě pohotově. Ale označuje se za optimistu a věří, že rok 2000 nepřinese hromadný kolaps - nejvýš události podobného rozměru, jako byly výpadky sítě mobilních telefonů. "Ale i kdyby ten problém nebyl katastrofálně vážný, vládní výbor by už býval mohl alespoň pracovat na tom, abychom věděli, že tak klidné svědomí můžeme mít," dodal. 
V REÁLNÉM ČASE 
Podle profesora Zlatušky může být přelom let 1999 a 2000 kritický tam, kde se počítače používají pro řízení v reálném čase. Čili jde třeba o letiště, železnice a elektrárny. Řízení letového provozu se na rok 2000 připravuje důkladně a na internetu zveřejnilo podrobný projekt, kde popisuje své plány. Musí se snažit, aby včas vyhovělo mezinárodním předpisům a zaručilo leteckým společnostem hladký průlet. Žádnou vládní pobídku nepotřebuje. "Těžkosti se mohou objevit v mnoha oblastech, počínaje selháním mikroprocesorů zabudovaných v technologických systémech přes ztráty dat a chybné výstupy až po výpadky rozsáhlých automatizovaných systémů," popisuje projekt teoreticky možné obtíže. "Budeme na tom jednoznačně dobře," říká však přesvědčeně náměstek ředitele Řízení letového provozu Jan Klas. Podnik na internetu připouští i riziko: Pozdní zahájení projektu 2000, a tudíž i velmi napjatý časový plán bez dodatečných rezerv. "Jestli je to v něčem napnuté, tak v tom, abychom byli schopni deklarovat spolehlivost včas," řekl Klas. I ČEZ nabízí na internetu o svém "plánu 2000" poměrně konkrétní informace. Problémem se ve firmě zabývá 150 lidí a specialisté přizvaní navíc k jednotlivým zádrhelům; na "ošetření" problému 2000 chce ČEZ dát 100 milionů korun. "U výrobních zařízení budou jednotlivé úpravy probíhat v plánovaných odstávkách tak, aby nebyla narušena plynulost výroby elektrické energie; proto budou některé úpravy řídících systémů elektráren probíhat až do třetího čtvrtletí roku 1999," píše ČEZ a ujišťuje, že má plán i pro možné přerušení výroby elektrické energie a tepla a pro řízení elektrizační soustavy. Nemusíme zrovna věřit vizím, podle nichž se 1. ledna 2000 zasekne letecká a železniční doprava, vychladne topení a z drátů zmizí elektřina; ale z toho, jak mluví některé velké firmy, je jasné, že problém 2000 není žádná vědecká fantazie. České dráhy rok 2000 na internetu, kde je "štěnice tisíciletí" ostře sledovaným bodem, nerozebírají. Na požádání sdělily, že se problémem zabývají od jara 1998, že mu věnují velkou pozornost a že zajistí bezpečnost provozu. Na rok 2000 chtějí dát 95 milionů korun. "Lze konstatovat, že řada informačních systémů je již na rok 2000 připravena a na některých dílčích částech se pracuje," popsala stav z ledna 1999 Martina Koutníková z firmy DATIS, odštěpného závodu Českých drah. 
BUDE TO DOBRÉ, TVRDÍ VŠICHNI 
Velké informační systémy, jaké patří správě sociálního zabezpečení a finančním úřadům, mají tu výhodu, že přechod letopočtu na sobotu 1. ledna 2000 přečkají "ve spánku". Na druhou stranu, Česká správa sociálního zabezpečení to nemá snadné mimo jiné proto, že její informační systém se rozvíjí už od roku 1968. "Promítal se do něj vývoj hardwaru i softwaru, změny právních předpisů, rozšiřování automatizace do dalších agend...," říká náměstek úřadu Vladimír Fapšo. V aplikačním softwaru, který zajišťuje výběr pojistného a výplatu důchodů a nemocenské, je zapotřebí kvůli roku 2000 zrevidovat zhruba 1,2 milionu programových řádků a bude-li to nutné, opravit kritická místa. Revize se nedělá "ručně", ale speciálními programy. "Samozřejmě, že to správa sociálního zabezpečení zvládne," je přesvědčen ministr Vladimír Špidla. "Pokud bude nějaký důchod vyplacen nesprávně, tak se chyba napraví. Vždyť každý systém, i tento, se dopouští chyb i při rutinním provozu. Ale systém jako celek se nezhroutí. Nesmí se zhroutit," dodal. Také Jan Knížek odmítá představu, že by měl být počítačový systém finančních úřadů paralyzován příchodem roku 2000. "Spolehlivost na sto procent zaručit nemohu, ale troufám si říct, že na devadesát osm procent to bude v pořádku, a když se vyskytne problém, nebude to problém takového rázu, že by systém kolaboval," řekl. Bez informačních systémů by nemohla fungovat ani kontaktní místa státní sociální podpory a úřady práce. "Oba systémy jsou na bázi moderních technologií a zahrnují plný letopočet. Přechod tisíciletí nám nebude činit potíže. Přesto na rok 2000 testujeme jak hardware, tak software," řekla ředitelka odboru informatiky ministerstva práce Jaroslava Hilová. Finanční úřady i úřady práce mají nejvýš několik let staré počítače, to však nemusí být samo o sobě zárukou, že po Novém roce nepřijdou potíže. "Bohužel, je to krásná představa, ale nemůžeme na ni absolutně spoléhat. I novější počítače mají někdy starší čip," upozornil Karel Berka. I jiné státní instituce prohlašují, že je rok 2000 nezaskočí. "Máme situaci pod kontrolou. Do konce roku by v armádě neměl být v provozu systém, který by způsobil problémy při přechodu do dalšího roku," řekl plukovník Jiří Foldyna z generálního štábu armády. Na konci února by podle něj měla armáda vědět, které systémy dokáže připravit na přechod do roku 2000 sama a které bude muset vyměnit nebo opravit ve spolupráci s civilními firmami. "Všechny systémy Všeobecné zdravotní pojišťovny jsou od minulého roku připraveny na přechod letopočtu z 1999 na 2000. Změna letopočtu nemůže ve VZP znehodnotit údaje o pojištěncích," sdělila prokuristka pojišťovny Jiřina Musílková. Nový rok by neměl ohrozit ani počítače Poslanecké sněmovny. Tamní databanka sice obsahuje parlamentní rozpravy až z minulého století, ale to jsou textové soubory, ne údaje typu datum splátky bankovní půjčky nebo datum výplaty důchodu. V roce 2000 by možná bývalo nefungovalo elektronické hlasovací zařízení, které pracovalo pouze s dvoumístným letopočtem - proto sněmovní informatici museli rozšířit datové pole. 
ŽÁDNOU PANIKU 
Přístupem úřadů a státních firem se jako červená nit táhne motiv "jen žádnou paniku". Každý se snaží šířit víru, že se nakonec nic nestane a až na drobnosti bude všechno, co je řízeno počítači, fungovat tak, jak má. I to je samozřejmě možné. "Z hlediska mého úřadu bych chtěl vynechat katastrofické situace vůči obyvatelstvu. Musíme být obezřetní," říká Karel Berka, ale zároveň se přimlouvá za včasné a pravdivé informování o hrozících problémech. To by podle Miloše Zemana mělo být státní správě uloženo i chystaným vládním usnesením k problému 2000. "Nezanedbatelné není ani veřejné mínění, povzbuzované senzacechtivými novináři," stojí v projektu 2000 vypracovaném Řízením letového provozu, v odstavci o psychologických souvislostech počítačové hrozby. "Jde o rovnováhu mezi tím, do jaké míry strašit veřejnost a do jaké míry nechat věc v rukou odborníků. Důvodů pro přemrštěné strašení je ale spíš méně než více," domnívá se rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. "Žít s pocitem, že se na vás řítí katastrofa, a zvětšovat si její rozměr, to přináší - pro laika mnohem víc těžkostí než pár problémů, které na přelomu roku mohou nastat," dodává. Postoj amerického "dobře situovaného laika" k počítačové hrozbě popisují Edward a Jennifer Yourdonovi v knize Jak přežít rok 2000 takto: "Mnozí z nás pracují dvanáct hodin denně a pak tráví večery a víkendy tím, že se starají o rodinu, tlačí se při nákupech, v prádelně a vyřizují jiné nezbytné pochůzky. Jsme bombardováni katastrofickými zprávami, zahlceni elektronickou a hlasovou poštou a naprosto vyčerpáni tíhou a chaosem moderního života. A do toho všeho najednou někdo přijde a varuje nás, že by všechno mohlo zkolabovat kvůli obskurnímu počítačovému problému, kterému většina z nás nerozumí. Nepřekvapuje tedy, že většina z nás pokrčí rameny a řekne: ’Oni to nějak opraví. Prozatím mě sužují závažnější věci’". 
 
 

Jak bude vypadat Internet v roce 1999? 

Do odvaznych predpovedi se jako obvykle pousti analyticka firma IDC. Tentokrat zverejnila studii o tom, jak bude vypadat svetovy Internet zejmena z hlediska velkych firem, ktere na nem pusobi. A ackoli se IDC myli pomerne casto (tezky zivot vestcu v pocitacich), tentokrat nemohu nez souhlasit. 

Rok 1999 bude pro svetovy Internet rokem velke konsolidace konecne pry vznikne nekolik gigantu, kteri v nem budou udavat takt. Tyka se to vsech oblasti, predevsim ale internetovych medii a tzv. portalu. V teto oblasti se maji spojovat obvykle giganti z tradicni oblasti (filmove spolecnosti, vydavatele ad.) s internetovymi vlastniky medii a sluzeb, napriklad je uz nyni zname partnerstvi Time Warneru s Yahoo ci Disney s Infoseekem. Partnerstvi mezi velice rozdilnymi firmami obvykle funguji prave timto zpusobem urcitou dobu se otukavaji a uci se spolupracovat, pokud vse dopada dobre, je umetena cesta pro spojeni. A kombinace tradicniho media s Internetovym je nezvykle plodna pro oba tabory kazdy totiz prinese do spojene sve zakazniky, plati, ze 1+1=3 vice nez kdekoli jinde. 

Medium vytvari komunitu a komunita je nesmirne dulezita pro obchod. Proto se do tvorby internetovych medii coz je dnes mnohem rychlejsi i levnejsi nez tvorba medii tradicnich vrhaji i firmy, do kterych bychom to nerekli, jako je Microsoft, financni instituce, vyrobci napoju, obuvi a podobne. IDC navic uvadi tri zajimave predpovedi: Compaq pry proda AltaVistu, Infoseek se slouci s Lycosem, NBC (televizni stanice) vice pohlti CNET (News.com). Mezi dalsi predpovedi IDC, netykajici se pouze Internetu, patri, ze osobni pocitace se budou blizit 400 USD coz zhruba odpovida castkam, ktere jsem uvadel v jednom ze starsich clanku, tj. nejvetsi sunty pod desitku, znackove stroje mezi 12-16 000 Kc. IDC dale tvrdi, ze poprve prekroci pocet americkych zen na Internetu polovinu vsech uzivatelu v teto reci; soucasne poprve prekroci padesat procent i podil neamerickych uzivatelu. 

Zive komentuje: co se tyka predpovedi, jsou urcite logicke. Pro Compaq nema AltaVista prilis smysl, protoze se ji bude vice darit samostatne, zmizi konflikty zajmu. Infoseek a Lycos jsou prave v soupereni Yahoo, Excite a AltaVisty dva slabsi vzadu, spojenim se do prvni trojky vyhledavacu a katalogu vklini. 

Zajimave je, ze IDC stale prosazuje portaly jako budouci megasite. Pritom vetsina internetovych guru uz pojem portalu spise opousti, nebot neni dulezite vejit a projit, ale zustat. 

Podil zenske populace na Internetu nam s ceskymi nekolika procenty muze pripadat neuveritelne: osobne si skutecne nedovedu predstavit dobu, kdy toto nastane u nas myslim, ze zakodovani dojmu, ze pocitace jsou prece pro chlapy je u podstatne casti domaci populace nevykorenitelne a odejde s ni do hrobu. 
 
 
 
 
 
 
 

Internet v USA přestává být doménou zámožných bílých mužů  
 

NEW YORK/WASHINGTON 15.ledna (ČTK) - Na internetovou síť se napojuje stále více amerických žen a lidí s nižším vzděláním a příjmy, a proto přestává být doménou bohatých bílých mužů. Ukázala to studie za loňský rok, jejíž výsledky ve Washingtonu zveřejnila společnost Pew Research Center. 
Společnost se dotázala vzorku 3184 obyvatel, kteří loni ve Spojených státech užívali nebo se nově napojili na internetovou síť. Mezi novými uživateli bylo 52 procent žen, 39 procent nemělo vysokoškolské vzdělání a 23 procent mělo příjem nižší než 30.000 dolarů za rok. 
Ze studie dále vyplynulo, že Internet používá 41 procent dospělých obyvatel Spojených států, tedy asi 74 miliónů lidí, což je o 14 procent více než před čtyřmi lety. 
Pro čím dál více uživatelů se Internet stává jen zdrojem zábavy. Průzkum zjistil, že k tomuto účelu ho využívá 52 procent osob. Radost mohou mít obchodníci, protože 32 procent dotázaných lidí sdělilo, že si přes Internet koupilo nějaké zboží. Ostatní se však obávají svěřit mu číslo své kreditní karty. 
Na nervy může Internet zahrávat televizním stanicím, protože stále rostoucí počet Američanů v něm vyhledává sportovní výsledky, zprávy o počasí a burzovní informace, tedy to, co je podstatnou součástí jejich večerních programů. Uklidnit je ale může to, že uživatelé zabrousí většinou zase na jejich internetové stránky. 
 
 
 
 
 
 

Internetové obchody zaznamenaly vánoční šílenství 

Popření všech „zákonů gravitace“ zaznamenaly firmy zabývající se v USA internetovým obchodováním. Vánoční prodeje přes Internet totiž zaznamenaly natolik nečekaný vzestup, že se obdobně zbláznily burzy a přidaly k desítkám existujících internetových milionářů (a miliardářů) další desítky kluků, kteří ještě včera warezili a dnes si kupují Ferrari – zhruba všechny významné internetové obchody zaznamenaly v předvánoční sezóně zhruba trojnásobný vzestup. Katalyzátorem je jako vždy Amazon.com, který je jakýmsi Bohem internetových obchodů – když se daří jemu, daří se všem ostatním, a neuvěřitelná kapitalizace z něj dělá příklad, který táhne všechny ostatní, zejména investory. Vždyť kdo by nechtěl investovat do firmy, do které dáte tisíc dolarů a za rok a půl si vyzvednete čtyřicetinásobek? Amazon.com má roční obrat 147 mil. USD (asi jako větší česká firma), ale burzovní hodnota firmy je dnes osmnáct miliard; takže lze vyměnit Amazon za hrubý národní produkt České republiky. Není to praštěné? Je. 
Podobných, i když ne tak gigantických pohádkových příběhů zná Amerika víc; to, že má firma správnou internetovou strategii, lahodí zvuku investorů víc než cokoli jiného. Podobně úspěšné jsou i další internetové firmy, ne nutně aktivní v tradičně chápané e-commerce: Yahoo, America Online atd. Například Yahoo, tedy americký duchovní otec Seznamu, má větší kapitalizaci než světové konglomeráty – asi jako kdyby měl Ivo Lukačovič se svým Seznamem větší váhu než třeba Škoda Plzeň. 
Současná situace na americké scéně znamená do budoucna především následující: 
? Otevírá dveře novým „výhonkům“ v internetové oblasti. Samozřejmě vždy uspěje jen hrstka, ale vzhledem k nesmírné atraktivitě oboru a šanci na zbohatnutí těchto výhonků vznikají ročně tisíce, což neuvěřitelně urychluje technologický vývoj. Všechny tyto firmy se snaží hlavně o obrovskou rychlost expanze a pokroku, a jeví-li se nadějně, získají snadno příliv kapitálu (rizikového). Současně se i kamenné firmy pod takovýmto tlakem musí nesmírně snažit, aby neusnuly na vavřínech, a akcelerují vývoj tím více. Srovnejme to s některými zabetonovanými oblastmi, jako je třeba automobilový průmysl – zde jde jen o to, aby se deset velkých gigantů navzájem uhlídalo, nikoli o pokrok, protože šanci vklínit se mezi ně nikdo z nováčků nemá. 
? Současně se díky své velikosti tyto firmy mohou spojovat se společnostmi tradičního světa, čímž vznikají úplně nové typy firem s novými firemními kulturami i činnostmi. Kupříkladu: kabelové televize jsou známé jako rigidní, protivné a byrokratické instituce, kterým pokrok mnoho neříká. Ale taková America Online může ze svých akcií koupit hned tři velké kabelovky a dát celému průmyslu úplně nový ráz, a přiblížit webovou televizi na dosah během roku namísto během deseti. 
Obrovská kapitalizace současných internetových hrdinů jim totiž doslova přikazuje další růst – investory nezajímá jejich současný obrat, ale právě jejich hybnost, se kterou mohou předběhnout své konkurenty a kupovat jiné firmy. Současní „amazonové“ musí pohlcovat jednu firmu za druhou, aby se staly opravdovými giganty, firmami s širokými aktivitami, neopírajícími se jen o jeden pomíjivý trumf. 
Vánoční obraty v e-commerce, které překonaly veškerá očekávání, nafoukly bublinu úspěšnosti internetových firem skoro k prasknutí – investoři žijí nyní nikoli z výsledků těchto firem, ale z očekávání. A pokud je první zklame, mohou bubliny splasknout jedna po druhé s ohromující rychlostí. 
Je celkem zbytečné se ptát, jak je tomu u nás, když pro domácí burzu je nejpřesnější označení, že vlastně neexistuje – spousta akcií se zde obchoduje se setrvačnosti s tím, že jejich stažení z burzy by bylo vlastně nákladnější než „nechat je hnít“. Ze zkušeností z našeho internetového obchodu mohu potvrdit, že zdvojnásobení až ztrojnásobení obratů jsme ve vánoční sezóně (cca 20. listopad – 15. prosinec) zaznamenali na Vltavě a Uchu také, a někteří další prodejci udávají obdobná čísla. Kupodivu slušně pokračuje i lednové nakupování, zhruba v úrovni začátku listopadu – nenastalo tedy „bílé ticho“, které se všeobecně po prvním lednu očekává. 
 
 

Jak velký je Internet? 320 milionů stránek, teorie 
sděluje tento odhad. Kolik stránek mají indexy vyhledávacích strojů? Největší má 140 milionů stránek. 
 
 

Další příspěvek k tématu - jak velký je Internet - se týká velikosti databází vyhledávacích strojů a vztahu k odhadovanému "objemu" Internetu. Science magazine studie z dubna loňského roku odhadla totiž velikost Internetu na 320 milionů stránek. A pokud chcete na Internetu něco najít, je na 99.9% jisté, že na alespoň jedné z těchto stránek je to co potřebujete najít. 

Abyste ovšem něco našli, potřebujete kvalitní vyhledávací stroj a ten potřebuje kvalitní a rozsáhlou databázi. Jak jsou tedy velké databáze vyhledávacích strojů: 

  Počet stran  
Altavista 140 mil.  
Inktomi 110 mil.  
Northern Light 80 mil.  
Excite 55 mil.  
Infoseek 30 mil.  
Lycos 30 mil.  
WebCrawler 2 mil.  

Z uvedeného seznamu je jasné, že Altavista vede v počtu zaindexovaných stran. Pro české uživatele nepříliš známé jméno Inktomi ve skutečnosti představuje data pro HotBot a MSN Search. Ještě méně známé jméno Northern Light se drží jakž takž v dosahu alespoň 100 milionů. A čím menší počet indexovaných stránek, tím menší šance najít co hledáte. 

Altavista, nicméně, přes závratný index o velikosti 140 milionů stránek pravděpodobně indexuje stěží polovinu existujících stránek v Internetu - pokud bereme vážně odhad 320 milionů stran. 

Uvedená čísla také vyvracejí oblíbený omyl mnoha uživatelů Internetu předpokládající, že Internet vyhledávače prostě indexují "všechno".